Tváří v tvář krizi identity a konci kariéry!

 Chcete-li bývalý NFL hráč Derwin Gray, fotbal je mnohem víc než jen hra. "Fotbal byl můj bůh. Ten mi řekl, kdo jsem, jak dobrý jsem byl, a to, co jsem chtěl dělat, "vzpomíná. "Fotbal byl můj lístek do nebe s názvem" americký sen ", abych se vyhnul peklu, že jsem byl v......."

Derwin, vyrůstal v chudé čtvrti San Antonio v  Texasu. Jeho otec odešel, když byl ještě dítě, a jeho matka se o něj snažila pečovat . Brzy na to, Derwin říká, že pocítil osten odmítnutí. "" Proč není můj táta se mnou? Nechci žít tak daleko od něho, víte, proč nepřichází na mé hry? Proč jsem ho vídal jen hodně zřídka? ""

Byla to jeho babička, která ho stále zaměřovala na školu a říkala mu, že by jednoho dne mohl být velký . Vždycky mě už od mala povzbuzovala. Vždycky říkala, "Budeš  někdo." A Vzpomínám si,že jsem jí říkal,"Ano, budu něco dělat se svým životem."

To je něco fotbal. "Naučil jsem se ho skutečně rychle, fotbal mi dává identitu. Jsem fotbalista. Fotbal mi dává význam. Člověče, já jsem dobrý fotbalista. "

Byla to jeho hořkost vůči jeho otcovi co mu dávalo sílu na úspěch.Byl to jeho hnací motor. "V duchu jsem byl rád," říkal jsem si ,budu to dělat i bez tebe. " Já jsem se sám našel, řekl: "Dokážu ti, že jsi udělal velkou chybu. Měl jsi zůstal! " Myslím si, že opravdu to, co se  ve mně dělo ,bylo, že jsem se snažil dokázat mu, že jsem stál za to, aby semnou zůstal a že udělal chybu, že odešel ". Derwin také viděl fotbal jako jeho vstupenku někam kam chtěl. Pracoval neúnavně a získal stipendium na Brigham Young University. "Mým hlavním zájmem bylo toto:. Můžu jít hrát fotbal, můžu hrát za velkého trenéra, mohu být v televizi, a můžu získat skvělé vzdělání" na akademické půdě se Derwin setkal s Vicki, byla to také sportovkyně. Vzali se když byl ještě na vysoké škole.

 Po absolutoriu byl navrhnut Indianapolis Colts v roce 1993. Byl to můj sen. "Bylo to vzrušující. Bylo ospravedlňující. Bylo to jako, "Dokázali jsme to!" Moje rodina může být šťastnější, než jsem byl já, protože jsme neměli moc dobré zprávy pro sdílení z mé rodiny Gray, a to byla dobrá zpráva. "

Jak jeho NFL kariéra vzlétla, Derwin přiznává, že nebyl vůbec dobrý manžel. "Protože jsem  se opravdu nestaral" říká. "Jediné o co jsem se staral byl fotbal.  Miloval jsem svou ženu, ale nevěděl jsem, co to láska je. Nevěděl jsem, co to obnáší být manžel. " 

Jednoho dne se ho spoluhráč zeptal, jestli ví o Ježíši. "Každý den po tréninku, že bych se osprchoval a osušil, zabalil ručníkem kolem pasu a pak se zeptal mých spoluhráčů," Věříte v Ježíše? " No tak to ani omylem, ale on to dokázal.Nechtěl jsem ale s ním mít nic společného. Nechtěl jsem mít nic společného s Ježíšem. Nechtěl jsem mít nic společného s napůl nahým kazatelem. "

Doma, manželka Vicki přišla k víře v Krista, a začala se modlit za spásu jejího manžela. "Zjistila jsem, že jen chci aby Derwin měl stejný pocit, stejnou míru, a stejnou naději, kterou jsem měla," řekla.

Vzhledem k tomu, že násilné srážky už začaly mít vliv na něj i fyzicky, Derwin si uvědomil, že jeho NFL kariéra by přišla ke konci. "Věděl jsem, že jednoho dne by mě řekli," už nemůžete hrát , "a že by mě odfoukli toho boha fotbalu, kterého jsem měl postaveného," uvědomoval si Derwin. "Vzhledem k tomu, v případě, že bych fotbal zahodil ,věděl jsem, že bych zahodil i svou identitu. Oni byli můj význam. Oni byli moje poslání. Proto to nešlo zahodit. "

Vzhledem k tomu,že se na něj nabalili zranění , Derwin potřeboval povzbuzení do fotbalu, a tak začal žádat o povzbuzení spoluhráče, který mu říkal o Ježíši. "Viděl jsem, jak miloval svou ženu. Rádi jsme mluvili o spiritualitě a tak. Ale když jsme se začali dostávat k mému ublížení, začal jsem opět poslouchat boha fotbalu. A tak jsme si řekli,že projdem čtvrtým rokem a že to bude docela dobrý, že to uděláme do play-off.Člověk ale nikdy neví co ho čeká.Hráli jsme a já byl znovu zraněn! "Zase jsem si ubližil! 

Zdraví Derwina se nadále zhoršovalo. Uvědomil si, že ho potřebuje víc než fotbal. "Měl jsem  takový pocit, který jsem se nikdy necítil.Nikdy jsem se tak necítil. Bylo to jako propasti prázdnoty. Ani moje slova tomu nedokázali učinit zadost. Ale to, co jsem věděl, je : "člověče, musím opravdu potřebovat být milován, abych mohl také opravdu milovat. Potřebuji odpuštění. Potřebuji klid a pokoj do mé duše. Musím odpustit mému tátovi. A poznal jsem, že mám krásnou  ženu, jak moc jí potřebuji ,jak moc mě miluje a že jsem jí nikdy nemohl milovat a to bez ohledu na to, jak moc jsem se snažil. "Pak jsem zavolal Vicki. "Řekl jsem," chci, abych byl více odhodlán pro vás.Chci tu být více pro vás " Pak dřív, než by stihl cokoli dál  říci, sjela Vicki do úst tato slova, "a já chci, aby jsi se připoutal k Ježíši." A člověk, když se toto stane,  tak nejlepší způsob, jak to popsat je; Že jsem věděl a poprvé v životě jsem byl rád,že to vím. Že když Ježíš šel na kříž, že to byl Bůh a Otec řekl: "Derwin, miluji tě!!!. '"

Vicki si všimla změny ve svém manželovi. "Konečně Derwin přišel k víře v Krista, myslím, že jedna  z největších změn, kterou jsem kdy viděla, bylo, že změnil to, čeho si nejvíc cení. Dívala jsem se na Derwina a viděla jak vášeň být dobrý manžel a otec roste a jeho vášeň být fotbalista se začala snížovat. "

On přesto pokračoval v dokončení své kariéry s Carolina Panthers a před zraněním byl donucen odejít - ale to rozhodnutí bylo už snadné. "V té době byl Ježíš Bůh můj! Takže jsem byl šťastný člověk. Bral jsem to s úsměvem, "vzpomíná. "Čím více jsem studoval a četl Bibli, tím více jsem si uvědomoval, že toužím a chci poznat Ježíše víc. " Čím víc jsem ho znal, tím víc jsem ho miloval - a čím víc jsem ho miloval a věděl o něm, najednou, můj život byl uplně transformován. To změnilo způsob, jakým jsem působil mezi mnou a Vicki jako manžel a také u dětí jako otec a dokonce i můj účel na celý život. "

Derwin říká, že odpustil svému otci a dal pryč hořkost. Od té doby, se dvěma dětmi, on i Vicki začaly transformovat církev v Charlotte v Severní Karolíně. "Porazil mou minulost. On porazil můj hřích. Zlomil řetězy a přetrhal okovy hříchu v mém životě, "Derwin vzpomíná. "Při pohledu zpět, vidím, že lepší než každé odmítnutí je dostat pozvání od Krista, protože odmítnutí vždy znamenalo, že mě někdo nechce. Ale Kristovo pozvání říká: "Chci tě!. '"

To Kristovo pozvání platí pro všechny a zní ke každému, je ale potřeba otevřít mu srdce a nechat Ježíše vyléčit naše rány, které způsobují hořskost, prázdnotu a neschopnost opravdově milovat.Strach milovat,protože ,když milujete a něco se stane zlého, mužete být zrazeni či odmítnuti nebo dokonce vás někdo opustí, tak už nechcete aby se to znovu stalo už nechcete tu bolest a tak se zavřete do sebe a nebudete věřit, protože nemáte a nevidíte jinou možnost.Už ale nevíte,že se stanete vy sami svým vězněm.Ale je tu ještě jiná cesta jiná možnost a to je Ježíš a odpuštění.Odpuštění není cit , ale rozhodnutí.On vás miluje a nikdy nikoho neodmítne,neopustí a ani nezraní.Nemáme doufat v člověka.Člověk vždy zklame, ale Kristus nikdy.On vám dá sílu odpustit a znovu žít a znovu milovat!On je ta cesta ,pravda i život.